SLOH

VÝKLAD A VÝTAH 

VÝKLAD

Výklad je slohový postup, jehož účelem je objektivní podávání informací s cílem poučení někoho. Ve výkladu jsou používány především oznamovací věty.

vlastnosti:

   věcná správnost
   přehlednost
   jasnost a srozumitelnost

   důležitý je závěr výkladu:

   autor shrnuje získané poznatky
   autor zdůrazňuje důležitost jevu

DRUHY VÝKLADOVÝCH POSTUPŮ:(pojednání, přednáška, odborný referát), prakticky odborný (směrnice, předpisy, zákony, referáty) a publicistický (proslov, projev).

Výklad má za úkol čtenáře poučit, je základem učebnic, odborných časopisů

a publikací. Používáme metodu deduktivní (od obecné poučky se dostaneme k vysvětlení konkrétního jevu) nebo induktivní (z konkrétních jevů odvozujeme obecně platný závěr). Nejčastěji autor výkladu předkládá jistá fakta a zároveň s nimi nějak pracuje - třídí je, odhaluje vnitřní zákonitosti zkoumaných jevů, hledá příčiny i důsledky procesu, vytváří hypotézy, buduje teoretické systémy

. Ve výkladu se zejména uplatňují všechny jazykové prostředky typické pro odborný styl:

je jeden ze základních útvarů stylu odborného, na něm se zakládá většina odborných prací, textů i posudků. V mluvené podobě se podobá přednášce. Jeho původcem je slohový postup výkladový, který je však doplněn o popisy příslušných faktů a často i o krátké úvahy.

Účelem výkladu je objasnit danou problematiku adresátům. Měl by správně popsat a vysvětlit původ a vznik konkrétních jevů a dostatečně vše aplikovat na praktické příklady. Výklad je založen na srovnávací analýze daného jevu, dále na syntéze nabytých poznatků, následné abstrakci a zobecňování, čímž vznikají nové zákonitosti a pravidla. Tím se adresátovi dostatečně objasní vztahy, souvislosti, příčiny a důsledky jevů.

Vzhledem k výše popsaným pravidlům je výklad prosycen souvětími s vedlejšími větami podmínkovými (když něco, tak něco něco), popřípadě příčinnými (něco něco, protože něco); respektive příčinnými (něco něco neboť něco) a důsledkovými poměry (něco, a tak něco něco) mezi souřadnými větnými celky.

Opět je možné (resp. nutné) postupovat indukčně (z konkrétních příkladů odvozovat obecné) nebo dedukčně (obecné zákonitosti a poučky aplikovat na konkrétní příklady). Ve výkladu se také objevují četné definice, tedy objasnění (popis) nových jevů nebo termínů.

Členění vlastního textu je stejně důležité jako jeho obsah. Přehledné odstavce týkající se jednotlivých dílčích témat jsou doprovázeny úvodem, v němž je práce představena, a závěrem, který shrnuje základní body celého textu a jeho význam nebo přínos. V závěru se také uvádějí poděkování kolegům, kteří se na práci také podíleli, a použité zdroje literatury.

Příklad:

Románská a gotická kultura

Románský styl

Byl první jednotný celoevropský umělecký směr středověku. Předcházel mu avšak sloh karolinský z 8.-9. století a sloh otonský z 10.-11. století.

Vznikal na území dnešní Francie, Itálie a Německa, čerpal z umění antiky, Byzance. Náměty ideově přetvářel na základě šířícího se křesťanství a dával jim symbolický význam. Na stěnách katakomb lze nalézt například obrazy beránka jako symbolu Ježíše Krista.

Románské umění se rozvíjelo zvlášť v architektuře církevní: vznikaly chrámové stavby

- rotundy s kruhovým půdorysem nebo vícelodní kostely - baziliky a klášterní areály. Románské stavby byly masivní, se silným zdivem, válenými či křížovými klenbami podpíranými silnými sloupy. Okna byla úzká, klenutá půlkruhovým obloukem.

Významnými světskými památkami byly kamenné hrady - symboly moci , které vystřídaly dřívější dřevěná hradiště - dále kupecké domy a zemanské dvorce. Obydlí mívala uvnitř krb a byla vyzdobena nástěnnými malbami.

V hudbě se rozvíjel tzv. gregoriánský chorál - jednohlasý liturgický zpěv.

Gotika

Byla další etapou středověkého umění. Vznikala pravděpodobně od 2. poloviny 12. století ve Francii a šířila se po celé Evropě, než byla vystřídána renesancí. K nejtypičtějším znakům tohoto slohu patřila vertikalita, lomený oblouk a klenba nesená žebry. Opěrný systém zpevnil zdi, které tak mohly být slabší, než tomu bylo v době románské. Lomený oblouk se uplatnil i ve tvaru dveří a oken, jež bývala vysoká

a často ozdobená barevnými vitrážemi.

Vrcholným projevem gotické architektury je katedrála. K nejznámějším se řadí například katedrála v Chartres, v Paříži Notre Dame a Sainte Chapelle, dále jsou to katedrála v Remeši a v Kolíně nad Rýnem.

Klasickou gotickou stavbou je hrad. I ten však prodělal stavební změny. Například v rané gotice se vyznačoval štíhlou, ve 14. století mohutnou hranolovou věží a před husitskými válkami se od její stavby upustilo. Ve vesnicích budovali zemani a drobná šlechta tvrze, od 13. století vyrůstala města s opevněním.

V malířství byly zobrazovány náboženské náměty, vznikaly první portréty (u nás Mistr dorik, Mistr vyšebrodský, Mistr třeboňský).

VÝTAH

Proč byste se měl snažit napsat dobrý výtah?

• Lepšímu výtahu bude věnována větší pozornost.
• Zlepšování dovedností: Psaním dobrých výtahů si zlepšujete jazyk a jiné důležité schopnosti
• Obohacení ostatních: Dobrý výtah napomáhá ostatním, aby se dozvěděli a pochopili nové věci a rozšířili si obzory.

Co tvoří dobrý a efektivní výtah?

• Použijte strukturu úvod-text-závěr, představující knihu/článek
• Dodržujte striktně chronologii knihy/článku
• Zkontrolujte, zda je Váš výtah rozčleněn do odstavců, které jsou jednotné, logické, stručné a mohou stát samy o sobě.
• Vytvořte logické propojení (nebo přechody) mezi vloženými informacemi
• Dejte ve výtahu důraz na zobrazení informací: titulky, mezery, rozložení řádků, zarážky, odrážky, zvýraznění, atd. Tyto prvky jsou nesmírně důležité pro jednoduché a pohodlné čtení textu.

Výtah není jenom přístroj, kterým se vozíte z patra do patra v paneláku, ale také slohový útvar. V lingvistice se mu často říká konspekt (neplést s konceptem) a má úzký vztah k osnově.

·         Osnova nebo konspekt vznikají, je-li třeba z textu vypsat více než doslovné formulace jednotlivých zajímavých vět. Představují přehledný záznam stavby textu a jeho organizace. Rozdíl mezi výtahem a osnovou je prostý - zatímco osnova (viz též kompoziční stránka práce) je tvořena hesly a jmennými větami (stručné vyjádření základních bodů), je konspekt pouze zhuštěným záznamem myšlenek a je tedy tvořen celými větami.

·         Přehlednost je základním charakterem výtahu (i osnovy); dosahuje se jí organizací bodů do seznamu s odrážkami, popř. číslováním a dělením textu na úvod, stať a závěr (viz též kompoziční stránka práce). K organizaci slouží také různé typografické symboly a grafická znázornění. Podstatou výtahu je však text ve větách.