MLUVNICE

 KONCOVKY PŘÍDAVNÝCH JMEN PŘIVLASTŇOVACÍCH A 3. +6. PÁDU PODSTATNÝCH JMEN (PROCVIČOVÁNÍ)

Koncovky -ovi a -ovy

Vydáno dne 25.07.2009 od Jana Skřivánková

V tomto článku si povíme, kdy psát koncovku -ovi a kdy zase koncovku -ovy. Článek byl aktualizován a doplněn o nová pravidla.

Při psaní koncovek -ovi/-ovy si musíme nejdříve uvědomit, co dané slovo znamená. Podle toho se pak řídímě určitými pravidly. Rozlišujeme dva případy:

3. a 6. pád podstatného jména v jednotném čísle

Jedná se o podstatná jména mužského životného rodu ve třetím nebo šestém pádě čísla jednotného. Pokud na tento tvar narazíme, píšeme automaticky koncovku -ovi.

Jirkovi se ta situace příliš nezamlouvala, ale nemohl s tím nic dělat.

Komu/čemu se ta situace nezamlouvala? Jasně jde o 3. pád.

Donesla bys dědečkovi oběd?

Donesla bys komu/čemu oběd? Opět se jedná o 3. pád.

Dana dala Michalovi za odměnu pusu.

Komu/čemu dala Dana pusu? Opět 3. pád.

Neslyšel jsi něco o Karlovi? Ne, dlouho jsem ho neviděl.

Neslyšel jsi o kom/čem? Jde o 6. pád

Přivlastňovací přídavná jména

1. pád množného čísla

Tento případ je už složitější. Týká se přivlastňovacích přídavných jmen podle vzoru otcův a to v 1. pádu čísla množného. Koncovku těchto slov totiž určuje rod přivlastňovaných osob nebo věcí. Koncovky -ovi a -ovy se samozřejmě týkají případů, kdy přivlastňujeme slovo v množném čísle. Pro jednotné číslo jsou jiné koncovky!

Rod ženský

Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy.

dědečkovy knihy

fyzikovy laboratorní myši

Michalovy sestry

zahradníkovy květiny

 

Rod mužský neživotný

Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského něživotného, píšeme koncovku -ovy.

kuchařovy dorty

Petrovy počítače

vodníkovy hrnečky

továrníkovy domy

 

Rod mužský životný

Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

indiánovi koně

Milanovi bratři

bratrovi psi

královi poddaní

Dejte si pozor na podstatná jména životná, která na první pohled vypadají jako neživotná. Např. sněhuláci, kostlivci apod.

4. pád množného čísla

Ve 4. pádu množného čísla platí trošku jiná pravidla než u pádu prvního. Největší problémy by mohl dělat rod mužský životný, ve kterém píšeme v tomto případě tvrdou koncovku -ovy (s podobným principem se setkáváme například při skloňování podstatných jmen rodu mužské životného v množném čísle - 1. pád - páni, 4. pád - pány). V ostatních rodech pak zůstavají tvary shodné s prvním pádem:

ženský rod - Mohu si prohlédnout dědečkovy knihy?

rod mužský neživotný - Už jsi ochutnala Michalovy dorty? Jsou úžasné.

rod mužský životný - Viděli jsme indiánovy koně běžet stepí.

2. pád jednotného čísla

S koncovkou -ovy se setkáváme pouze u rodu ženského. Například:

Musíme jet na dovolenou bez Honzovy přítelkyně, zlomila si včera nohu.

Závěr

Vždy když uvidíte slovo, které končí na ovi/ovy, musíte si uvědomit, co dané slovo znamená a v jakém pádu se nachází. Pokud slovem něco přivlastňujeme (je přivlastňovacím přídavným jménem), volíme koncovky v 1. pádu množného čísla v podstatě stejně jako u shody podmětu s přísudkem, v 4. pádu množného čísla máme pro všechny tři případy shodnou koncovku -ovy.

tabulka

Pokud se jedná ale o tvar podstatného jména ve 3. nebo 6. pádu jednotného čísla, píšeme vždy koncovku -ovi. V tomto případě vůbec nezáleží na tom, jaké slovo za podstatným jménem stojí.

A ještě jedna rada na závěr. Pokud určujeme koncovku u přivlastňovacích přídavných jmen, můžeme si pomoci také ukazovacím zájmenem - ty dědečkovy knihy, ty kuchařovy dorty a ti indiánovi koně, viděl jsem ty otcovy psy apod.

 

1)Doplňte koncovky přídavných jmen přivlastňovacích:

Obě Josefov__ sestry, přijeli strýčkov__ sourozenci, pro Pavlin__ kočky, o Žižkov__ch bojovnících, mezi Čapkovým__ knihami, z Janáčkov__ch oper, Barunčin__ schovanci, blízko Francouzov__ jeskyně, chlapcov__ nesmělé úsměvy, pod Jindřiščin__mi polštáři, znáte Havlov__ hry, všichni Havlov__ přátelé, princeznin__ nápadníci, zalíbilo se mu v Rumcajsov__ch příbězích, Foglarov__ Hoši od Bobří řeky, tatínkov__ sněhuláci, Mirkov__ lední brusle, Husov__ stoupenci uznávají Husov__ myšlenky.

 

2)Doplňte í, í nebo y, ý a určete, zda se jedná o podstatné či přídavné jméno:

 Navštívili jsme Petrov__ příbuzné. (__) Petrov__ sněhuláci jsou vždy velmi povedení. (__) Manželé Petrov__ jsou příjemní sousedé. (__) Petrov__ se zápas moc líbil. (__) Ředitelov__ projevy sledujeme velmi pozorně. (__) Noví žáci byli představeni ředitelov__. (__) Nejen Jirkov__ se u nás líbilo. (__) Jirkov__ staré noty leží na půdě. (__) Milanov__ děti jsou u nás vždy vítány. (__) Dělají Milanov__ radost. (__) Toto jsou Milanov__ spoluhráči. (__) Husov__ následovníci přijímali z kalicha. (__) Husov__ myšlenky jsou živé dodnes. (__) Císař Zikmund vydal Husov__ glejt. (__) Vítov__ se daří dobře. (__) Napsali mi Vítov__ spolužáci. (__) Některé Vítov__ návštěvy jsou velmi hlučné. (__)

 

 

3)Doplňte í, í nebo y, ý:

Manželé Novákov__, přijeli dědečkov__ příbuzní, navštívíme Novákov__ sourozence, nahlédli do babiččin__ truhlice, píší matčin__ rodiče, Adamov__ vnuci si hrají, slyšíme Evin__ nářky, strýcov__ vnučky, zdravíme Spartakov__ skauty práce, obyvatelé sledovali Háchov__ kroky, známé Ladov__ obrázky, vítají nás sousedov__ psi, jsou to Janov__ spolužačky, dnes neznámé Mahenov__ knihy, vyšli z Nerudov__ ulice, zprávy o Klapzubov__ hoších, zazvonili Václavov__ kumpáni, staré dědečkov__ kabáty, vrací se manželé Tomášov__, znáte manžele Tomášov__.

 

 

4)Doplňte í, í nebo y, ý:

Zavolal na myslivcov__ psy, opuštěné sov__ hnízdo, knižní Werichov__ vzpomínky, živ__ kapři v kádích, znáte Jiráskov__ Psohlavce, přišli v tmav__ch šatech, Japonci jsou velmi zdvořil__, drz__ mladíci dostali za vyučenou, čteme z Čapkov__ Dášeňky, kolem roste živ__ plot, slavní Žižkov__ bojovníci, v Jirkov__ch vzpomínkách, Karlov__ rodiče staví, přijde nov__ žák, všichni nov__ žáci půjdou k řediteli, směska ze Smetanov__ch oper, proslavili se všichni Mánesov__ sourozenci, chránění drav__ ptáci, strýčkov__ husy a tetiččin__ králíci.

 

SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ

Poměr mezi větami hlavními.ppt (837 kB)

 

Souvětí souřadné

 

Souvětí – spojení několika vět

Souřadné souvětí:

 

Skládá se minimálně z dvou vět hlavních

Věty hlavní mohou být rozvité jednou nebo několika vedlejšími větami

Jednotlivé věty oddělujeme čárkou, nejsou-li spojeny spojkami a,i,ani, nebo s významem slučovacím

 

Významový poměr mezi souřadně spojenými větami:

 

Slučovací

věty jsou významově i mluvnicky rovnocenné

a,i,ani,přitom,rovněž,též,pak,potom,nakonec,i – i, ani – ani, jednak – jednak, hned – hned, zčásti – zčásti

 

 

Nejdřív spadlo jen několik kapek, potom se spustil liják. Hned se smála,hned zase brečela.

stupňovací

Druhá věta je zpravidla obsahově závažnější než první ( zesiluje, stupňuje význam)

Nejen – ale, nejen – ale, dokonce – i, ba ani, nejen že, nýbrž i , nadto

Nejenže sis nenapsal domácí úkol, ale ani ses nenaučil. On nás zklamal, ba přímo podvedl.

odporovací

Obsahy vět se stavějí proti sobě ( věta předchozí je popírána)

Ale, avšak, však, nýbrž, leč,jenže, naopak, jenomže, nicméně, zato však, ale také, ale pouze, ale ani, sice – ale, jistě – ale

Dlouhé vlasy jí padaly do čela, ale dívka si jich nevšímala. Nemrzelo, naopak mírně oteplilo.

vylučovací

Obsahy vět se navzájem vylučují

Buď – nebo, jinak, nebo, anebo, či, jinak, zdali – či

Buď půjdeš k doktorovi, nebo do školy.

Důvodový(příčinný)

Druhá věta vyjadřuje příčinu (důvod) první věty

Neboť, vždy’t, totiž, však také

Musíš se teple obléct, vždyť už je tam zima.

důsledkový

Druhá věta vyjadřuje důsledek obsahu první věty

A proto, a tedy, a tak

Schylovalo se k dešti, a proto jsme pospíchali domů.