Barokní a rokokový oděv
Baroko
Baroko vzniklo jako ostrý kontrast renesance. Umělecká díla, stavby a samozřejmě móda měly působit na lidské city a ohromovat svou velkolepostí, bohatostí a nádherou. Postupem času se šlechta snažila co nejvíce napodobovat francouzskou módu po vzoru Ludvíka XIV.[25] V ženském oděvu byl stále více oblíbený oválný výstřih, který odhaloval poprsí, ramena a šíji. Jednoduchá spodní košile měla hladké rukávy, nejčastěji byla červená. Důležitým prvkem oblečení byl korzet vyztužovaný velrybími kosticemi, v extrémních případech i kovem. Stahoval především pas a zdůrazňoval poprsí.[26] Svrchní bílá košile měla oválný nebo čtvercový výstřih. Rukávy z hedvábných tkanin se postupně zkracovaly, až na konci 17. století odhalovaly celé předloktí. Nosily se ve více variacích, od hladkých ozdobených jen stužkami až po rukávy zakončené několika řadami krajek. Kontrast k útlého živůtku tvořila široká, bohatě zdobená sukně.[27]
Podstatná změna také nastala v úpravě vlasů. Od lehce zvlněných účesů z poloviny 17. století se vlasy začaly tupírováním zvedat do výšky.[28] Oděv a účes zdůrazňující krk, paže vyžadovala i jiný druh šperků. Na každém obraze z této doby vidíme víceřadé perlové náhrdelníky a náušnice. Perly se našívaly i na sukně a čepce či vplétaly do vlasů.
Nejhonosnější součástí mužského oděvu byla košile s ležatým límcem a manžetami. Přes ni s oblékala vesta s užšími rukávy sahající po kolena. Svrchním oděvem byl kabátec, stejně dlouhý jako vesta se širšími rukávy, které odhalovaly manžety od košile. Nohavice sahaly pod kolena,[29] doplňovaly je punčochy upevňované provázky. Typické pro mužskou módu 17. století byla úprava hlavy, tedy bohatá paruka z pravých vlasů i vlny, kterou tvořila soustava velkých loken padajících mnohdy až na hrudník.[30]
Rokoko
Přirozenou reakcí na konec barokního období, které skončilo smrtí Ludvíka XIV. roku 1715, bylo postupné formování nového uměleckého slohu, který kladl důraz na hravost, bezstarostnost a požitkářství.
Střih ženského i mužského oděvu se víceméně shodoval s barokem, byl však zhotovován z lehčích látek pastelových barev[31] nebo se vzorem velkých i drobných kvítků. Estetickým vyjádřením ženské krásy byl kontrast mezi úzkým pasem a ohromnou sukní, podpíranou spodní obručovou sukní - krinolínou. Formovala se do podoby koše, kupole kalichu nebo oválu. Největších rozměrů dosála ve 40. a 60. let 18. století.[32] Sukně vrchních šatů byla po celé své délce, po vzoru baroka, ve středu roztřižená a odhalovala spodní sukni.[33] Ženské účesy postupem času nabývaly větších rozměrů a podivuhodnějších tvarů.[34] Včesávaly se do nech modely lodí, umělé ovoce, ptačí pera nebo osvědčené stuhy a šparky. Mužský oděv skládající se z kabátce, vesty a nohavic, který se sformoval za dob baroka, přetrval do období rokoka téměř nezměněn.