Kořeny Slovanů
Historie |
Záhadný národ, který se z čista jasna objevuje v šeru raného středověku na východní hranici tehdy známé Evropy, se jako blesk řítí v sedlech koní na západ a drtí vše, co mu přijde do cesty. Rychlost a úspěchy jeho expanze jsou nepředstavitelné - během krátké doby obsazuje území o rozloze keltského impéria v dobách největšího rozkvětu. Slovanskou řečí se mluví od Donu na východě po německé pláně na západě, od břehů Severního moře až po Peloponés.
![]() PRVNÍ ZMÍNKY
ODKUD PŘIŠLI
JACÍ BYLI
V CO VĚŘILI
JAKÉ MĚLI ZVYKY
VÝZNAMNÁ DATA polovina 6. století - Slované přicházejí na území nynější České republiky. 622-627 - Patrně příchod druhé vlny Slovanů do Čech, asi z Panonie. 623-624 - Pod vedením franského kupce Sáma byl zahájen odboj blíže neurčených západoslovanských kmenů proti avarské nadvládě. 658 nebo 659 - Sámo umírá a s ním končí i jeho říše. konec 8. století - Po konání biskupské synody v létě 796 na břehu Dunaje začalo na naše území pronikat křesťanství. 833 - První historicky známý moravský panovník Mojmír vypudil z Nitry knížete Pribinu a připojil Nitransko k Moravě. Mojmír je označován za zakladatele Velké Moravy. 845 - Křest čtrnácti „boemanských vévodů“ i s jejich družinami na dvoře Ludvíka II. Němce. Křest měl pravděpodobně zabránit očekávané válce a byl nepochybně spojen s nějakou dohodou, jíž Čechové znovu uznali závislost na říši. 849 - Neúspěšné franské tažení do Čech, po kterém se české kmeny uvolnily ze závislosti a vyhnaly německé misionáře. 863-864 - Císař Michaél III. vyslal na Moravu misii vedenou soluňskými bratry Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem, kteří znali slovanský jazyk. 888/889 - Zemřel bez dospělých nástupců první známý Přemyslovec kníže Bořivoj, vlády v Čechách se ujal moravský Svatopluk. 889 - Nejspíš první střetnutí Moravanů s kočovnými ugrofinskými Maďary. 9. března 894 - Zemřel panovník Velké Moravy Svatopluk, nástupcem se stal jeho syn Mojmír II. Po Svatoplukově smrti se Čechy odtrhly od Velké Moravy. červenec 895 - V Čechách začal vládnout kníže Spytihněv, slibem věrnosti franské říši formálně ukončil odtržení Čech od Velké Moravy. 902-906 - Vpády Maďarů na Velkou Moravu, které vedly k jejímu rozvratu. 922-925 - Vlády se ujímá Václav, pozdější patron české země. Opustil dosavadní přemyslovskou politiku orientující se na Bavory a přiklonil se k Sasku. 28. září 929 (nebo spíše 935) - Zavraždění knížete Václava ve Staré Boleslavi. Na knížecí stolec usedá jeho bratr Boleslav I., za jehož vlády došlo k vnitřnímu upevnění českého státu. 15. července 972 (podle Kosmy 967) - Po smrti Boleslava I. se novým českým knížetem stal jeho syn Boleslav II. 28. září 995 - Po dvoudenním obléhání dobyli Přemyslovci Libici nad Cidlinou a vyvraždili všechny přítomné Slavníkovce. Čechy tak byly politicky sjednoceny a podřízeny vládě jediného panovníka |