MLUVNICE
Aktuální učivo: DOPLNĚK, VĚTA VEDLEJŠÍ DOPLŇKOVÁ
Doplněk
Doplněk je rozvíjející výraz, jenž vyjadřuje vlastnost, kterou má jím rozvíjené jméno za určitého děje.
Postavení ve větě:
- Vztahuje se k slovesu (většinou přísudek), ale také k nějakému jménu (většinou podmět nebo předmět).
Pomůcky pro rozpoznání:
- Bývá často umístěn na konci věty. Slova sám a rád jsou vždy doplněk.
Slovní druh
- Doplněk může být vyjádřen přídavným jménem, podstatným jménem, zájmenem, číslovkou,
slovesem v infinitivu, přechodníkem nebo vedlejší větou.
Doplněk holý
Jestliže se na doplněk nevážou další větné členy, jedná se o doplněk holý.
Příklad:
- Sestra byla na svatbě jako svědkyně.
- Ke zkoušce jsme šli čtyři.
Doplněk rozvitý
Jestliže je doplněk rozvíjen dalšími větnými členy, nazýváme jej doplněk rozvitý.
Často je rozvíjen přívlastkem nebo příslovečným určením.
Příklad:
- Marek se vrátil hodně zklamaný.
- Slyšel bratra šramotit v dílně.
Doplněk několikanásobný
Jestliže je doplněk ve větě zastoupen více částmi, nazýváme jej doplněk několikanásobný.
Příklad:
- Pokoj vypadal čistý a uklizený.
Podle tvaru dělíme doplněk na doplněk shodný a doplněk neshodný
Doplněk shodný se shoduje se jménem v pádě, čísle a rodu.
Doplněk neshodný se se jménem neshoduje buď v rodě, v čísle, nebo v pádě.
Příklad:
- Doplněk shodný: Jirku oslavovali jako vítěze.
- Doplněk neshodný: Sestra byla na svadbě za svědkyni.
Větné členy - PĚKNÉ A PŘEHLEDNÉ STRÁNKY
vera.taborsky.eu/index.php?sek=2&men=1&sub=2&tem=4základní větné členy a VV.ppt (699,5 kB)
VĚTNÉ ČLENY-tabulka.docx (14,3 kB)
Rozvíjející větné členy a VV.ppt (718 kB)
základní větné členy a VV.ppt (699,5 kB)
Písemná práce - ČJ/7. ročník ( ÚNOR 2013)
Pravopis – oprav chyby v textu :
1. Objedvali sme vepřové maso, zelí a houskoví knedlík.
1. _____________________________________________
2. Utíkaly zanámi neznámý kluci z vedlejší vesnice.
2. _____________________________________________
3. Malý psíci jsou skotačiví.
3. _____________________________________________
4. Učily jsme se dnes o raném středověku.
4. ______________________________________________
5. Zhlédli jsme v národním divadle smetanovu operu libuše.
5. ______________________________________________
6. Na večerní obloze se rosvítili první hvězdy.
6. ______________________________________________
7. Jeho vlasi se bělaly jako sníh.
7. ______________________________________________
Úkoly k textu :
a) Vypiš z textu všechna přídavná jména :
........................................................................................................................................
........................................................................................................................................
b) Vypiš z textu všechny předložky :
........................................................................................................................................
c) Vypiš z textu jedno ustálené spojení (sousloví):
........................................................................................................................................
d) Ve 4. větě urči všechny větné členy :
........................................................................................................................................
........................................................................................................................................
e) Zdůvodni pravopis „zhlédli jsme“ (v 5.větě) :
........................................................................................................................................
Úkoly z tvarosloví :
1. Urči druhy zájmen :
koho - od nás - na nikom –
pro mě - vy - s některým –
tvému - našeho - čísi –
2. Napiš slovy číslovky druhové :
(2) dveře, (5) kalhoty, se (7) ponožkami
.............................................................................................................................
3. U slovesa „malovali bychom“ urči slovesné kategorie :
.............................................................................................................................
4. Převeď slovesa do trpného rodu :
Pražskou univerzitu založil Karel IV.
.............................................................................................................................
Vojáci dobyli město.
.............................................................................................................................
Tatínek opravuje auto.
.............................................................................................................................
5. Nahraď sloveso „být“ plnovýznamovými slovesy :
Petr je můj kamarád........................................................
Můj bratr je na vysoké škole. ........................................
Na stěně jsou hodiny. ....................................................
6. Napiš tři libovolné spojky podřadicí a tři souřadicí :
Podř.: .........................................................................................
Souř.: .........................................................................................
7. Napiš druhy přídavných jmen a jejich vzory :
Shoda_podmetu_s_prisudkem.ppt (628,5 kB)-PREZENTACE
Shoda přísudku s podmětem
1. Jednoduchý podmět - platí následující pravidla:
A) pokud je podmětem podstatné jméno rodu mužského životného v množném čísle, píše se v přísudku (v příčestí minulém) měkké – i;
Studenti se dostatečně nepřipravili na písemku z českého jazyka.
B) pokud je podmětem podstatné jméno rodu mužského neživotného nebo ženského v množném čísle, píšeme v přísudku tvrdé – y, podstatná jména děti, oči, uši jsou v mn.č. rodu ženského (vzor kost);
Počítače se staly našimi nezbytnými pomocníky.
Kamarádky se o mě dobře postaraly.
Děti si hrály na pískovišti. Její oči mě okouzlily. Uši mi zčervenaly studem.
C) pokud je podmětem podstatné jméno rodu středního v množném čísle, je v přísudku koncovka –a.
Obě tatínkova nová auta stála před domem.
Některá podstatná jména kolísají v životnosti (mohou mít tvar životný i neživotný).
ledoborce - ledoborci
ukazatele - ukazatelé
D) pokud končí podstatná jména rodu mužského na tzv. životné koncovky (i, é, ové ), píše se v přísudku měkké i, končí-li na koncovky -y, -e, píšeme v přísudku tvrdé - y.
Ledoborci vypluli. Ledoborce vypluly.
Uzenáči mi nechutnali. Čerstvé uzenáče byly na skladě.
Výjimkou z tohoto pravidla jsou podstatná jména:
Lidičky se seběhli kolem nehody.
Červencové dni utíkaly nejrychleji. Uplynuly dva dlouhé dny. Ale: Dnové mladosti pominuli.
Rodiče mě pochválili za jedničku z českého jazyka.
Koně potřásali hlavami. Ale: Dřevěné houpací koně stály za výlohou hračkářství.
2. Několikanásobný podmět - platí následující pravidla:
A) je-li mezi podstatnými jmény v podmětu jméno rodu mužského životného a všechna podstatná jména jsou v čísle jednotném, píšeme v přísudku měkké – i;
Tatínek, maminka i děti šli do divadla.
B) jestliže některé jméno nebo všechna jména jsou v čísle množném, píše se měkké – i následuje- li přísudek za podmětem;
Studenti i studentky naší třídy se zúčastnili filmového představení.
C) předchází-li přísudek před podmětem, je možná shoda obojí, obvyklá je shoda s nejbližším jménem několikanásobného podmětu;
Filmového představení se zúčastnili studenti i studentky naší třídy (se zúčastnily studentky i studenti naší třídy.)
D) není-li mezi členy několikanásobného podmětu ani jediný člen rodu mužského životného, je shoda podle podstatného jména rodu mužského neživotného nebo ženského, píše se tedy tvrdé – y;
Všechny stoly, křesla i židle byly uklizeny.
E) předchází- li přísudek před podmětem, je i v tomto případě možná shoda dvojí;
Na pastviště se zjara vyháněla všechna telata a jalovice/se vyháněly všechna telata a jalovice.
E) je-li v několikanásobném podmětu několik jmen rodu středního a alespoň jedno z nich je v čísle jednotném, je v přísudku koncovka - y.
Maďarsko a Rakousko uzavřely dohodu.
Další pravidla:
1.Shoda podle smyslu: Co jsme se vás natrápili! Co jsme se vás natrápily. Z kontextu je patrné, zda jde o muže nebo ženy.
2.Všeobecný podmět /někdo, lidé/ - píšeme měkké – i: Hlásili to v rozhlase.
3.Psaní – i/-y v přísudku podle oslovení: Kde jste, kluci, byli? Kam jste, děti, utekly?
4.Je-li podmětem číslovka tisíc nebo milion v mn.čísle, spojená s podstatným jménem rodu mužského životného ve druhém pádě mn. čísla, píše se v přísudku tvrdé –y, v dalších větách může být shoda podle podst. jména v druhém pádě.
Tisíce lidí se sešly, aby demonstrovaly nesouhlas s výstavbou radaru.
5.Nesouřadně vyjádřený podmět (s předložkou s)
Eva s Pavlem přišli pozdě. Přišli k nám Eva s Pavlem. Přišla k nám Eva s Pavlem.
Soubor pracovních listů na procvičení či připomenutí shody přísudku s podmětem.
První list se věnuje podmětu a přísudku jako takovému, další listy procvičující jednotlivé podměty a poslední dva jsou věnovány cvičením se smíšenými podměty. Na začátku každého celku je text opakující učivo.
5.-7. třída, opakování pro slabší žáky ve vyšších ročnících.
Připojen klíč.
Shoda přísudku s podmětem je vždycky problém. Nejprve připomínám, že shodu podmětu s přísudkem uplatňujeme pouze ve chvíli, kdy je přísudek v minulém čase.
(V přítomném čase je koncovkou vždy jen měkké „i“)
Přiznejme si, že občas je problémem najít, co vůbec je podmětem a co přísudkem v té které větě. Nejprve si tedy zopakujme, jak poznáme podmět a jak přísudek.
Přísudek je většinou tvořen slovesem. To v případě, že je to přísudek jednoduchý (např. jel, sedíme, napíšu). Může nás však čekat záludnost v podobě složeného přísudku. Ten tvoří několik sloves. (musím běžet, měl by patřit, začnou sypat). Také může být složen ze sponového slovesa a ze jména (podstatného či přídavného), tento jev se nazývá přísudek jmenný se sponou (je překvapující, jsou naladěny). Posledním úskalím se může stát přísudek ze zvratného slovesa – nezapomínejte, že zájmena se, si patří k přísudku (umyj se, učeš si (vlasy), namalovala se).
Podmětem je to slovo, které nám říká, KDO nebo CO (jaká věc) dělá činnost, kterou popisuje věta. Ve větě: „Včera ke mně přiběhl malý pes.“ je podmětem slovo „pes“ (kdo, co ke mně včera přiběhl?). Podmět může být vyjádřen podstatným jménem nebo zájmenem, podmínkou však je, že musí být v prvním pádě (kdo, co). Ve větě: „My tam nepůjdeme.“ je podmětem zájmeno „my“ (kdo, co tam nepůjde?)
Pozor na případ, kdy podmět není vyjádřen. Buď je jasný z podoby ostatních slov ve větě (Šla domů – ona) nebo je vyjádřen v některé z předešlých vět. (Lodě pluly po moři. Čtvrtý den plavby se všechny potopily.)
Tak, teď vy:
1. vyznačte v následujících větách podmět a přísudek, je-li podmět nevyjádřený, nadepište ho nad přísudek
Na zahradě rostou růže.
Bětka a Alena půjdou zítra navštívit svou nemocnou kamarádku Kláru.
Na stole stála hořící svíčka.
Okolo ohrady s dobytkem pobíhal rozzuřený vlčák.
Včera měla Karolína chuť na svíčkovou, ale ve škole byla koprovka, kterou nemá ráda a
doma dostala rajskou, kterou nemůže ani vidět. Z čehož vyplývá, že se včera moc nenajedla.
Včera jsem se byl podívat na Petrův nový dům.
Když budeš mít pořád položenou hlavu na lavici, brzy usneš.
Tak doufám, že jste si připomněli podmět a přísudek. Teď si zopakujeme shodu přísudku s podmětem ve středním rodě. V jednotném čísle si na střední rod ukážeme TO (auto), v množném TA (auta). Odvozeně od toho píšeme i koncovky přísudku v minulém čase. (TO) Auto jelO. (TA) Auta jelA.
Tak, teď sami.
1. Doplňte správnou koncovku. Komu to připadá moc jednoduché, zkusí to na čas.
auta jel_ ; kolo se točil_ ; čtyři stavení hořel_ ; zrcadlo se leskl_ ; okno byl_ rozbit_ ; kůzle mečel_ ; kuřata skákal_ ; oko mrkl_ ; košťata zametal_ ; topení topil_ ; dna hrnců upadl_ ; akvária se rozbil_ ; přišl_ štěstí, a brzy zas odešl_ ; u lednice dítě stál_ , z plna hrdla křičel_ ; koťata roztrhal_ záclony; potrubí praskl_ ;prkna se zlomil_ ; sklo praskl_ ; mýdla se rozpustil_
Tak co, stihli jste to pod 45 vteřin?
2. Vyberte si 4 holé věty z předešlého cvičení a rozviňte je tak, aby každá obsahovala
alespoň 5 slov.
3. a) Vymysli 3 podměty středního rodu.
Ø
Ø
Ø
b) Tak, teď vymysli souvětí alespoň o 3 větách. Takové, aby obsahovalo všechny 3 tebou vymyšlené podměty a to opravdu ve funkci podmětu.
4. Doplň nabízená slovesa ve správném tvaru.
mňoukat, začít, schovat se, přijít, najít, sedět, kutálet si, být, schovat se
Na okně ____________ kotě a hlasitě _______________ . Po chvíli k němu __________ druhé, a tak tam ____________ dvě. Když _________________ pálit slunce, __________ _________________________ pod stůl. Tam _______________ klubíčko vlny, a tak ___ s ním ________________. Večer se na ně babička zlobila, protože neměla z čeho plést svetr. Koťata _____ před ní raději ________________.
Tato stránka by pro vás také ještě neměla být problém. Budeme se na ní věnovat shodě přísudku v minulém čase s podmětem v rodě ženském. Je-li podmět v čísle jednotném, končí přísudek na –la (Růže kvetlA), je-li v čísle množném, končí na tvrdé Y ( Růže kvetlY).
Jednoduché, že? Tak se pusťte do prvního cvičení:
1. doplňte koncovky a podtrhejte podměty
na stole stál_ váza, ve váze byl_ květiny; k tulipánům přilétl_ včely; Máša spal_ v posteli; v pokoji svítil_ obrazovky; na stromě rostl_ hrušky; prodavačky nevěděl_ , jaké mají zboží; Marie s Anetou trhal_ kopretiny; roztrhl_ se mi kapsa; roztekl_ se mi všechny čokolády; napsal_ ti soudkyně; polévky byl_ výborné
2. Pořád je to legrace, že? Tak teď něco trochu komplikovanějšího, i když zadání je stejné jako u předchozího cvičení.
Byl jednou jeden domeček, v tom domečku stoleček, na stolečku stál_ dvě váz_ a ve vázách neb _ lo nic. Ob_ vatelky domečku dal_ hlav_ dohromady a v _ m _ šlel_ , co dát do váz, když je leden. Přem _ šlel_ dlouho. Zkusil_ , jak b_ se v nich v _ jímal_ suché větve, pokoušel_ se do nich nějak umně naaranžovat suché listí, ale stále to neb_ lo ono. V _ dal_ se tedy prosit o radu sousedky. Ty se nejprve podrbal_ na hlavě, pak se l_šácky usmál_ , mrkl_ na sebe a řekl_ : „Úplně nejjednodušší bude, když teď přes z_mu váz_ schováte a místo nich postav _ te doprostřed stolu nějaký p _ kný sv _ cen. Ženy poděkoval_ a běžel_ se hned podle rady zařídit.
No dobře, uznávám, že po obsahové stránce to nebylo nic moc, ale nebylo účelem vás duševně obohatit, nýbrž naopak potrápit vaši šedou kůru mozkovou. To se mi doufám povedlo :o)
3. V tomto cvičení již budou podměty jak v rodě středním, tak v ženském. Vaším úkolem bude doplnit slova z nabídky v ve správném tvaru minulého času do vět.
vyděsit, bolet, bát se, houkat, nevšimnout si, lehnou si, jít, převyprávět si, křičet, dokulhat, šustit, snažit se, vykřiknout, utíkat, zahoukat, přeběhnout, zakopnout, usnout, vylekat
Květa s Janou ________ do lesa. Obě ____ tak trochu __________ , protože se už začínalo stmívat. Pod nohama jim _________________ listí. Navíc ____________ sovy. Když _______________ první, Květa vyděšeně _________________ . Tím ___________ srnčata a ta jim vyděšeně _______________ přes cestu. To dívky ______________ ještě víc. Teď už _____________ obě. _______________ domů. Najednou obě ___________ . Ve svém zděšeném úprku _____ ______________ , že jim v cestě roste křoví. Janino koleno pěkně ________________. ______________domů. Tatínek Janě koleno ošetřil. Obě dívky ______ _______________ do postele a _______________ ______ co nejrychleji usnout. Než _____________ , _________________ ____ své dnešní zážitky.
Posledním rodem podmětu, u nějž si zopakujeme shodu s přísudkem, je rod mužský. Tady je záludnost v podobě životnosti či neživotnosti. Nejjednodušší pomůckou je, že životné je to, co má nožičky a může se pohybovat (takže i enti). Neživotný je téměř celý zbytek věcí mužského rodu (stromy, stoly, stroje atd.) Další pomůckou může být ukazovací zájmeno, ale to se vyplatí pouze tehdy, máte-li cit pro jazyk – měkké „i“ v příčestí minulém napíše, když si na podmět můžeme ukázat měkkým TI (muži, prodavači, soudci, koně, ...šli). K tomu analogicky, ukážeme-li si TY (stroje, hrady, vozy, ...stály). S touto pomůckou však zacházejte opatrně, opravdu od vás vyžaduje cit pro češtinu (popřípadě mít něco načteno). Pozor také na to, že rozhodující pro životnost je tvar slova – ve větě „Ledoborci pluli Severním mořem“ je slovo ledoborci v životném tvaru, proto i přísudek bude mít životnou koncovku.
Ještě nesmím zapomenout – pravopis je jediné místo, kde je povinností mužů nebýt džentlmeny – skládá-li se podmět z rodu mužského životného a ženského (Marie s Tomášem utíkali), řídí se příčestí minulé mužským rodem
Ale dost teorie, zkuste si to sami v praxi:
1. nejprve již klasické doplňování „i“ a „y“
kohouti kokrhal_ , květy se rozvil_ , psi štěkal_ , klasy zrál_ , vlaky se rozjel_ , drahokamy se třpytil_ , ptáci poletoval_ , vrabci štěbetal_ , rohlíky byl_ upečen_ , diváci tleskal_ , uhodil_ mrazy, vozy rachotil_ , potoky hučel_ , rodiče se radoval_ , zvonky zvonil_ , stromy ševelil_ , hadi syčel_ , motýli poletoval_ , muži pracoval_ , topoly šuměl_ , brouci lezl_ , listy opadal_ , čmeláci bzučel_ , traktory vyjel_ , rybníky zamrzl_
dobře, had nemá nožičky, ale pohybuje se :o)
2. V 1. cvičení všechny podměty rodu mužského životného podtrhněte, všechny podměty rodu mužského neživotného zakroužkujte
3. Tentokrát nebudete vybírat vhodný přísudek, ale vhodný podmět tak, aby celý text dával smysl.
hrnečky, budíky, skřivani, chlapci, paprsky, hoši, kohouti, školáci
Ráno se ____________ probudil- . _________ jim zazvonil- přesně v sedm. _________ ale kokrhal- už hodinu před tím. Pod okny zpíval- _____________ . První sluneční ______________ nakukoval- do oken. ______________ se nejprve umyl- . Na stole na ně už čekal- _____________ s čajem. ______________ posnídal- a pospíchal- do školy.
4. Doplňujte správné koncovky
Smrky voněl_ . Kos_ zpíval_ . Houbaři prohledával_ křov_ . Ve stínu bříz_ se skrýval_ hřib_ . Na pasece sbíral_ chlapci maliny. V mláz_ odpočíval_ jeleni. Sysl_ se schoval_ do dír_ . Na větv_ se mihl_ veverka, po zem_ pobíhal_ myška.
Myslíte, že už máte zopakováno? Dobrá. Teď mi to předveďte. V následujících cvičeních už budou smíchány podměty všech rodů a bude tedy na vás, abyste zvolili správnou koncovku příčestí minulého.
- Vyberte správně napsané tvary sloves.
Lékaři léčili – léčily - léčila. Předpovědi nevyšli – nevyšly- nevyšla.
Jablka shnili – shnily - shnila. Chlapci utíkali – utíkaly - utíkala .
Lesy šuměli – šuměly - šuměla . Rohlíky ztvrdli – ztvrdly - ztvrdla.
Hvězdy svítili – svítily - svítila. Kuřátka spali – spaly - spala .
Kamarádi utekli – utekly - utekla. Košťata zametali – zametaly - zametala.
Květy zvadli – zvadly - zvadla. Květiny rozkvetli – rozkvetly - rozkvetla.
Šelmy zabíjeli – zabíjely - zabíjela. Talíře spadli – spadly - spadla.
- V tomto cvičení doporučuji podtrhávat si podmět, budou se vám lépe doplňovat koncovky. Ale je to na vás...
Příjezd prezidenta Beneše z exilu do Prahy
V ulicích, kterými projížděl prezidentův průvod, zmizel_ zbytky barikád a pozůstatky po nedávných bojích. Jen zničené domy, rozstřílená okna a spáleniště tu zbyl_ . Hlásal_ , že Pražané neváhal_ obětovat životy a majetek na obranu svého města. Dlouho před příjezdem prezidenta republiky proudil_ nepřehledné zástupy do středu města. V celé Praze vlál_ prapory. Husté špalíry pražského obecenstva vroubil_ ulice, jimiž se ubíral_ prezident a jeho průvod. Obyvatelé Prahy i okolí přišl_ , aby pozdravil_ svého prezidenta při jeho prvním kroku na půdu osvobozeného města.
- Stejné zadání jako u cvičení č.2 (popř. si podmět vyjádřený jinde nadepište nad přísudek...)
... hejna žraloků byl_ těsně u nás, ale naštěstí mě i Jardu námořníci včas vytáhl_ . Ale najednou se přihnal_ mraky a z nebe se spustil_ proudy vody. Obrovské vlny zalil_ palubu. Námořníci spouštěl_ záchranné čluny, ale ty uplaval_ , ani je nestačil_ zachytit. Plachty se napínal_ , stěžně se lámal_ , lana se trhal_ , plavčíci klel_ , ženy pištěl_ , batolata vřískal_ a muži vyléval_ vodu, protože čerpadla se zasekl_ . Důstojníci chtěl_ , abychom je s Jardou zachránil_ , tak jsme to tedy udělal_ a všichni muži nám děkoval_ , i když se trochu styděl_ za to, že jejich ženy viděl_ , jak byl_ bezradní. Taky se jim začal_ posmívat, že nebyl_ tak stateční jako já s Jardou. Ony nás tak obdivoval_ , že to už chlap_ nevydržel_ a hodil_ nás zase zpátky do moře.
No a pak jste mě probudil- ...
- Stále stejné zadání...
Jednou si na břehu v trávě hrál_ děti. Na zelených kartičkách měl_ písmena a skládal_ je do slov a vět. Večer je maminky zavolal_ domů. Děti zapomněl_ desky v trávě. Když v _ šel na neb_ měsíc, v _ lezl_ z vody raci a zvědavě si prohlížel_ abecedu. A protože raci dělají všechno obráceně, našl_ jako první písmenko Z. Ze slova RAK potom v _ tvořil_ slovo ZRAK. Písmeno Z odhodil_ a našl_ si písmeno V. Zvířata si začal_ hrát, že je z nich VRAK odpočívající na dně oceánu, kde ho potápěči marně hledal_ . Potom tito tvorové našl_ spoustu dalších písmen abecedy a slovo RAK prom _ ňoval_ v nejrůznější slova.
Toto cvičení psali už vaši dědečkové a babičky. Zvládnete ho i vy?
Sluneční paprsky vnikl_ na hospodářův dvůr. V té chvíl_ zakejhal_ hus_ , zakdákal_ slepice a radostně zavrčel_ psi. Kuřátka se hnal_ ke korýtku s vodou. Na zápraží se objevil_ děti. Chlapci se rozběhl_ k psí boudě a hrál_ si se svými chráněnci. Děvčata se polekal_ a spěchal_ za kuřátky. Dvě kuřátka spadl_ do korýtka a málem se utopil_. Polekané opatrovnice je v _táhl_ a dal_ na sluníčko. K pov _ku na dvoře se připojil_ další hlas_ .To v chlévě zabučel_ kráv_ , zamečel_ koz_ , ve stáji zařehtal_ koně a v krmítku zachrochtal_ vepři. Za chvíl_ zapískal_ před vraty sousedov_ hoši ženoucí hus_ na pastvu.
KLÍČ- ŘEŠENÍ
A1.
Na zahradě rostou růže.
Bětka a Alena půjdou zítra navštívit svou nemocnou kamarádku Kláru.
Na stole stála hořící svíčka.
Okolo ohrady s dobytkem pobíhal rozzuřený vlčák.
Včera měla Karolína chuť na svíčkovou, ale ve škole byla koprovka, kterou nemá
ráda (Karolína) a doma dostala (Karolína) rajskou, kterou nemůže ani vidět (Karolína). Z
čehož vyplývá (ono), že se včera moc nenajedla (Karolína).
Včera jsem se byl podívat (já) na Petrův nový dům.
Když budeš mít pořád položenou hlavu (ty) na lavici, brzy usneš (ty).
- 1. Doplňte správnou koncovku. Komu to připadá moc jednoduché, zkusí to na čas.
auta jela , kolo se točilo , čtyři stavení hořela , zrcadlo se lesklo , okno bylo rozbito , kůzle mečelo , kuřata skákala , oko mrklo , košťata zametala , topení topilo/a , dna upadla, akvária se rozbila , přišlo štěstí a brzy zas odešlo , u lednice dítě stálo z plna hrdla křičelo, koťata roztrhala záclony, potrubí prasklo/a , prkna se zlomila , sklo prasklo , mýdla se rozpustila
- 2. Vyberte si 4 holé věty z předešlého cvičení a rozviňte je tak, aby každá obsahovala
alespoň 5 slov.
Toto cvičení společně s cvičením 3a)b) nech překontrolovat spolužáka či vyuču- jícího
B. 3. a) Vymysli 3 podměty středního rodu.
B. 4. Doplň nabízená slovesa ve správném tvaru.
mňoukat, začít, schovat se, přijít, najít, sedět, kutálet si, být, se schovat,
Na okně sedělo kotě a hlasitě mňoukalo. Po chvíli k němu přišlo druhé, a tak tam byla dvě. Když začalo pálit slunce, schovala se pod stůl. Tam našla klubíčko vlny, a tak si s ním kutálela. Večer se na ně babička zlobila, protože neměla z čeho plést svetr. Koťata se před ní raději schovala.
C. 1. kromě jednoduchého doplňování koncovek ještě podtrhejte podměty
na stole stála váza, ve váze byly květiny, k tulipánům přilétly včely, Máša spala v posteli, v pokoji svítily obrazovky, na stromě rostly hrušky, prodavačky nevěděly, jaké mají zboží, Marie s Anetou trhaly kopretiny, roztrhla se mi kapsa, roztekly se mi všechny čokolády, napsala ti soudkyně, polévky byly výborné
C. 2. Pořád je to legrace, že? Tak teď něco trochu komplikovanějšího, i když zadání je stejné jako u předchozího cvičení.
Byl jednou jeden domeček, v tom domečku stoleček, na stolečku stály dvě vázy a ve vázách nebylo nic. Obyvatelky domečku daly hlavy dohromady a vymýšlely, co dát do váz, když je leden. Přemýšlely dlouho. Zkusily, jak by se v nich vyjímaly suché větve, pokoušely(obyvatelky) se do nich nějak umně naaranžovat suché listí, ale stále to nebylo ono. Vydaly se tedy prosit o radu sousedky. Ty se nejprve podrbaly na hlavě, pak se lišácky usmály, mrkly na sebe a řekly: „Úplně nejjednodušší bude, když teď přes zimu vázy schováte a místo nich postavíte doprostřed stolu nějaký pěkný svícen. Ženy poděkovaly a běžely se hned podle rady zařídit.
C. 3. V tomto cvičení již budou podměty jak v rodě středním, tak v ženském. Vaším úkolem bude doplnit slova z nabídky ve správném tvaru minulého času do vět.
vyděsit, bolet, bát se, houkat, nevšimnout si, lehnou si, jít, převyprávět si, křičet, dokulhat, šustit, snažit se, vykřiknout, utíkat, zahoukat, přeběhnout, zakopnout, usnout, vylekat
Květa s Janou šly do lesa. Obě se tak trochu bály , protože se už začínalo stmívat. Pod nohama jim šustilo listí. Navíc houkaly sovy. Když zahoukala první, Květa vyděšeně vykřikla . Tím vylekala srnčata a ta jim vyděšeně přeběhla přes cestu. To dívky vyděsilo ještě víc. Teď už křičely obě. Utíkaly domů. Najednou obě zakoply. Ve svém zděšeném úprku si nevšimly, že jim v cestě roste křoví. Janino koleno pěkně bolelo. Dokulhaly domů. Tatínek Janě koleno ošetřil. Obě dívky si lehly do postele a snažily se co nejrychleji usnout. Než usnuly, převyprávěly si své dnešní zážitky.
D. 1. Nejprve již klasické doplňování „i“ a „y“
kohouti kokrhali, květy se rozvily, psi štěkali, klasy zrály, vlaky se rozjely, drahokamy se třpytily, ptáci poletovali, vrabci štěbetali, rohlíky byly upečeny, diváci tleskali, uhodily mrazy, vozy rachotily, potoky hučely, rodiče se radovali, zvonky zvonily, stromy ševelily, hadi syčeli, motýli poletovali, muži pracovali, topoly šuměly, brouci lezli, listy opadaly, čmeláci bzučeli, traktory vyjely, rybníky zamrzly
D. 2. V 1. cvičení všechny podměty rodu mužského životného podtrhněte, všechny
podměty rodu mužského neživotného zakroužkujte (zde nejsou v kroužku, ale kurzivou – položeným písmem)
D. 3. Tentokrát nebudete vybírat vhodný přísudek, ale vhodný podmět tak, aby celý text
dával smysl.
hrnečky, budíky, skřivani, chlapci, paprsky, hoši, kohouti, školáci
Ráno se hoši/chlapci probudili. Budíky jim zazvonily přesně v sedm. Kohouti ale kokrhali už hodinu před tím. Pod okny zpívali skřivani. První sluneční paprsky nakukovaly do oken. Chlapci/hoši se nejprve umyli. Na stole na ně už čekali hrnečky s čajem. Školáci posnídali a pospíchali do školy.
D. 4.Doplňujte správné koncovky
Smrky voněly. Kosi zpívali. Houbaři prohledávali křoví. Ve stínu břízy se skrývaly hřiby. Na pasece sbírali chlapci maliny. V mlází odpočívali jeleni. Sysli se schovali do díry. Na větvi se mihla veverka, po zemi pobíhala myška.
E. 1.Doplňte věty vhodnými slovesy v minulém čase. Uvádím příklady řešení, důležité jsou koncovky, které musíte mít stejné.
Lékaři léčili. Předpovědi nevyšly .
Jablka shnila. Chlapci utíkali.
Lesy šuměly . Rohlíky ztvrdly .
Hvězdy svítily. Kuřátka spala .
Kamarádi utekli . Košťata zametala .
Květy zvadly . Květiny rozkvetly .
Šelmy zabíjeli . Talíře spadly .
E. 2. V tomto cvičení doporučuji podtrhávat si podmět, budou se vám lépe doplňovat koncovky. Ale je to na vás...
Příjezd prezidenta Beneše z exilu do Prahy
V ulicích, kterými projížděl prezidentův průvod, zmizely zbytky barikád a pozůstatky po nedávných bojích. Jen zničené domy, rozstřílená okna a spáleniště tu zbyly . Hlásaly, že Pražané neváhali obětovat životy a majetek na obranu svého města. Dlouho před příjezdem prezidenta republiky proudily nepřehledné zástupy do středu města. V celé Praze vlály prapory. Husté špalíry pražského obecenstva vroubily ulice, jimiž se ubírali prezident a jeho průvod. Obyvatelé Prahy i okolí přišli , aby pozdravili svého prezidenta při jeho prvním kroku na půdu osvobozeného města.
E. 3. Stejné zadání jako u cvičení č.2 (popř. si podmět vyjádřený jinde nadepište nad
přísudek...)
... hejna žraloků byla těsně u nás, ale naštěstí mě i Jardu námořníci včas vytáhli. Ale najednou se přihnaly mraky a z nebe se spustily proudy vody. Obrovské vlny zalily palubu. Námořníci spouštěli záchranné čluny, ale ty uplavaly, ani je nestačili zachytit. Plachty se napínaly, stěžně se lámaly, lana se trhala, plavčíci kleli, ženy pištěly, batolata vřískala a muži vylévali vodu, protože čerpadla se zasekla. Důstojníci chtěli , abychom je s Jardou zachránili, tak jsme to tedy udělali a všichni muži nám děkovali, i když se trochu styděli za to, že jejich ženy viděly , jak byli bezradní. Taky se jim začaly posmívat, že nebyli tak stateční jako já s Jardou. Ony nás tak obdivovaly , že to už chlapi nevydrželi a hodili nás zase zpátky do moře.
No a pak jste mě probudili ...
E. 4. Stále stejné zadání...
Jednou si na břehu v trávě hrály děti. Na zelených kartičkách měly písmena a skládaly je do slov a vět. Večer je maminky zavolaly domů. Děti zapomněly desky v trávě. Když vyšel na nebi měsíc, vylezli z vody raci a zvědavě si prohlíželi abecedu. A protože raci dělají všechno obráceně, našli jako první písmenko Z. Ze slova RAK potom vytvořili slovo ZRAK. Písmeno Z odhodili a našli si písmeno V. Zvířata si začala hrát, že je z nich VRAK odpočívající na dně oceánu, kde ho potápěči marně hledali . Potom tito tvorové našli spoustu dalších písmen abecedy a slovo RAK proměňovali v nejrůznější slova.
E. 6. Toto cvičení psali už vaši dědečkové a babičky. Zvládnete ho i vy?
Sluneční paprsky vnikly na hospodářův dvůr. V té chvíli zakejhaly husy, zakdákaly slepice a radostně zavrčeli psi. Kuřátka se hnala ke korýtku s vodou. Na zápraží se objevily děti. Chlapci se rozběhli k psí boudě a hráli si se svými chráněnci. Děvčata se polekala a spěchala za kuřátky. Dvě kuřátka spadla do korýtka a málem se utopila. Polekané opatrovnice je vytáhly a daly na sluníčko. K povyku na dvoře se připojily další hlasy .To v chlévě zabučely krávy , zamečely kozy , ve stáji zařehtali koně a v krmítku zachrochtali vepři. Za chvíli zapískali před vraty sousedovi hoši ženoucí husy na pastvu.
ZÁKLADNÍ A ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY