SLOH

PROSLOV NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU-VZORY

1.Konec školního roku na základní škole

Vážené paní učitelky, vážení páni učitelé, pane řediteli, děti a hlavně moji nejmilovanější a nejskvělejší spolužáci,

dnes jsme se tu sešli v kinosále naší školy proto, abychom se vrátili v čase. Abychom se ohlédli, co se za těch devět let stalo i nestalo, jaké radosti a trápení jsme spolu prožili.
Hned v úvodu bych vám všem chtěla poděkovat za všechny prožité chvíle na této základní škole. Troufám si říci, že lepší základku jsem si přát nemohla.

Celá naše výprava začala 4. září 2006, kdy jsme jako malí špunti usedli na jednu hodinu mezi dalších 26 cizích dětí, plni očekávání, co všechno se bude dít. V tu chvíli nám to přišlo jako celá věčnost, ještě 9 let...
A podívejte se na nás, sedíme tu po té době s připravenými kapesníčky pro případné slzy, protože ta věčnost utekla jako voda a my jsme u konce.
Za ty první roky strávené ve škole jsme se postupně všichni seznámili, zjistili, s kým se chceme kamarádit více a s kým méně, hráli si v klubu s kostičkami, učili se psát a počítat, malovat i kreslit. Vyzkoušeli jsme si mnohé sporty: bruslení, plavání, různé míčové hry o tělocviku, někteří dokonce měli odvahu vyrazit se školou na hory, aby se naučili lyžovat (a někteří tuto odvahu získali až v deváté třídě).
Nějak jsme proběhli prvním stupněm, naučili se základy všeho a čekal nás druhý. Každý nám říkal, že přestup na druhý stupeň je šok, budeme se muset více učit a změní se nám učitelé. Trochu jsme se obávali, ale zvládli jsme to skvěle. Většina z nás si udržela skvělé známky i nadále.
V této chvíli jsme si začali uvědomovat, že chodit do školy není jen o učení. V průběhu let se mnohokrát změnilo složení naší třídy. Někteří odešli, jiní přišli a zase odešli. Z dvaceti šesti dětí na počátku se z nás stalo uskupení devatenácti. Bylo nám líto odchodu každého spolužáka, ale s odstupem času - jak tak nad tím přemýšlím - to vlastně bylo i k něčemu dobré: Naše třída se neskutečně sblížila. Pro mě teď představuje takovou moji druhou rodinu. Došlo mi to tento rok na výletě, když jsme seděli všichni společně u ohně a zpívali. Díky těmto lidem, kteří tady nenápadně sedí na židlích, jsem se naučila s někým kamarádit, dělit se, dělat kompromisy, učit se nové věci i poznávat nové lidi v každé situaci a náladě. Každý z nás je jiný, má rád jiné věci, dělá jiné sporty, ale přesto se skvěle doplňujeme. Když jsem tento rok viděla naše studijní výsledky, byla jsem hrdá. Byla jsem hrdá na to, že se tak ženeme dopředu, podporujeme a držíme při sobě. Myslím, že - ač se to možná nezdá - je to velmi důležité a právě díky tomu máme tak skvělé výsledky. Jsem hrdá na to, že jsme všichni spolu. Každý z nás se v průběhu let měnil, ovšem to, co se z nás stalo v deváté třídě, to už je něco. Velkou zásluhu na tom mají taky naši učitelé a samozřejmě jejich velitel, náš pan ředitel. Vedli nás k tomu, abychom na sebe byli hodní, nikoho neodsuzovali a brali ho takového, jaký je.

Chtěla bych jménem celé naší třídy poděkovat za to, že jste nám umožnili chodit sem, rozvíjet se a užít si krásné dětství. Všechno ale musí jednou skončit a tím pádem i našich devět let, které jsme dostali. Čeká nás nový začátek, další etapa našeho života. Nikdy ale nezapomenu na to, jak skvěle jsem se zde cítila s vámi všemi a je mi ctí, že jsem měla tu možnost tu být. Děkuji...

2.Konec školního roku pro "deváťáky"

Vážený pane řediteli, vážení spolužáci, učitelé a všichni přítomní.
Dovolte mi, abych vás přivítala na posledním dnu, který letošní deváté třídy stráví společně.
Pro všechny ostatní je tento den jen dalším z mnoha, ale pro nás "deváťáky" je dnešek nečím výjimečný. Protože náš pomyslný vlak, do kterého jsme nastoupili po školce s vystavenou devítiletou jízdenkou, se nyní chýlí ke konci.
Byly to roky zákonem stanoveného nuceného vstavání, utrpení při písemkách, zkoušení...však to znáte. I přesto musím přiznat, že v mých vzpomínkách a doufám, že i ve vašich, převažují ty světlejší okamžiky, chvíle, na které nikdy nezapomeneme. Vlastně to není tak dávno, co jsme se jako malí "caparti" hrnuli, někteří vystrašeně a jiní plni očekávání, do první třídy. Se zájmem jsme se rozhlíželi kolem sebe a zvědavě všechno prozkoumávali. Nedá mi to, a musím připomenout náš pobyt v družině. Byl to svět her, při kterých nám družinářky pomohly zvyknout si na školu. Vzpomínáte si, když na nás jako "prvňáky" vybafl poprvé čert? Nebo když nás nutili požít tu podivnou tekutinu, které říkali "mléčná polévka"? Později jsme začali odhodlaně pronikat do tajů "vědy" nazývané Brnkání učitelům na nervy. Již v páté třídě jsme se stali mistry na vyhýbání se testům, zkoušení, popřípadě školy. Když jsme přestoupili z prvního stupně na druhý, měli mnozí z nás větší či menší potíže zvyknout si. Je nyní tedy na místě připomenout paní učitelku Makovičkovou, která nám se vším velmi pomohla. Těsne před koncem šestky nás musela bohužel opustit. V sedmé třídě jsme naštěstí dostali paní učitelku Boženu Tourkovou, kterou jsme znali již z třídy čtvrté. Rok uplynul jako voda a přehoupli jsme se do "osmičky" - plní elánu. Jako kolektiv nás měli vcelku rádi, i když jsme si občas vysložili titul "Postrach učitelského sboru". Za zmínku stojí pochodové cvičení na Komorní Hůrku, které jsme předčasně ukončili na Spáleništi. I tak jsme se zabavili - například míčovými hrami, provokováním anebo následovnými zcela unikátními "úpravami trávníku". Čas šel dál a byl tu nástup do deváté třídy. Někdo byl nadšený, ale většina však s obavami při představě, že se bude muset rozloučit s někým, s kým strávil děvět let života, popřípadě že bude muset dělat přijímačky. Čím dál častěji se z různých stran ozývalo to nepříjemné slovo "Přijímačky". I přes neustále se stupňující tlak jsme začali naši pozornost věnovat i takovým aktivitám, jako je výběr triček, ročenek anebo plánování různých akcí - od vánoční oslavy až po návštěvu ÚSP Mája. Ráda bych se zmínila i o našich vztazích s ostatními třídami. Vždy byla mezi námi zdravá soutěživost, ať už ve sportu nebo v prospěchu. O přestávkách se probíralo všechno možné (někdy i nemožné), od žhavých novinek přes úspěchy i neúspěchy školy až po takové detaily, jako co bude k obědu. Občas jsme stihli i něco zničit nebo provést nějakou lumpárnu. Dovedete si představit, co následovalo. Ale my jsme neohroženě stáli při sobě a v paní učitelce Tourkové jsme vždy našli oporu, která nás nejednou vytáhla ze šlamastyky.
Nyní by se patřilo vyjádřit tisíciré díky nejen naší třídní učitelce, ale také celému učitelskému sboru, který při nás stál po celé ty roky. Víme, že jsme nebyli vždy svatí a že jsme uměli být i pěkně otravní. Proto si vážíme vaší trpělivosti, moudrých rad, pochopení a pomoci. Byli jste tu pořád s námi, v dobách dobrých i těch horších. Díky vám jsme se dostali až sem. Už víme, že svět nebývá vždy spravedlivý a takový, jaký si ho představujeme. Nerada bych opomenula na paní kuchařky a uklízečky, které mnohdy musely čelit našim nepříjemným řečím. Když něco končí, musí taky něco začít. Proto bych vám za nás všechny ráda popřála do dalších let hodně štěstí, zdraví, pevné nervy, hodné studenty (a nejlíp i inteligentní). V jídelně ať všem chutná a třídy ať jsou jako ze škatulky. A vám drazí přátelé přeji, aby se vám na nové škole líbilo, aby se vám dařilo a prolezli jen s dobrými známkami. Říká se: Sejde z očí, sejde z mysli. Já však doufám, že to nebude náš případ. Rádi bychom se i v budoucnu setkávali a zavzpomínali si na staré dobré časy prožité na téhle škole. Neradi bychom zůstali jako matná vzpomínka a proto doufám, že na nás budete rádi vzpomínat jako na bezva třídu.
A z toho důvodu neříkám sbohem, nýbrž na shledanou!

3. Proslov ke konci školního roku

Dostalo se mi dnes cti pronést slavnostní proslov - vždyť dnešek pro mnohé neznamená jen ukončení školního roku, ale i okamžiky loučení.

Vážená paní ředitelko a učitelé,
uplynuly čtyři roky ode dne, kdy jsme nastoupili na 2. stupeň zdejší školy. Přivítali jste nás barevnými stužkami a pomyslnou otevřenou náručí. Předávali jste nám vědomosti z různých výukových předmětů, učili nás správnému chování, upozorňovali nás na případné prohřešky. Mnozí z vás zůstanou provždy v našich vzpomínkách jako ti nejlepší učitelé.

Vážení zaměstnanci školy,
možná to tak nevypadalo, ale vnímali jsme denně při příchodu do školy čisťounké prostředí a naleštěné třídy. Někteří jsme mnohokrát potřebovali pomoc pana školníka, který ochotně a bez brblání přeřezával zámek u šatní skříňky. Někdy více a někdy méně jsme si pochutnávali na školních obědech, přesně podle staré pravdy: "Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem."

Milí žáci,
byli jste se mnou na jedné lodi. Stejně jako já jste se opájeli pýchou, když se vám ve školní práci dařilo a měli malou dušičku, když tomu bylo naopak. Každý rok odchází nejvyšší třída a přijdou noví "zelenáči", kteří budou s obdivem vzhlížet k těm starším...

Milí spolužáci,
letos jsme to my, kteří opouštíme naši školu a rozutečeme se jinam. Za čtyři roky vznikla mnohá kamarádství, která nám budou chybět. Určitě časem nasbíráme nové přátele, ale na společně zažité příhody a pubertální legrácky budeme jistě vzpomínat po celý svůj život.

Nezbývá než všem poděkovat a rozloučit se: Děkuji vám všem, že jsem tady s vámi mohl být a doufám, že se budeme scházet i nadále. I proto, abychom o sobě pořád věděli, abychom i v budoucnu měli možnost poděkovat svým učitelům za mnohokrát zamhouřené oko a za všechno, co nás naučili.

4.  

Vážená paní ředitelko, drazí učitelé, milí žáci!

Devět let na základní škole uplynulo jako voda a nám nezbývá než se s ní rozloučit. Trávili jsme zde 5 dní v týdnu, každý den asi 6 hodin, není tedy divu, že nám přirostla k srdci.

Pamatuji si, jak jsem přišla poprvé do školy. Všichni jsme se těšili a zároveň měli tak trochu strach... Nakonec jsme se všichni naučili číst, psát, počítat a také spoustu jiných věcí. Ve druhé třídě nás čekaly rozřazovací testy do jazykové třídy. A tak jsme se po druhé třídě museli s některými spolužáky rozloučit. Zato přibyla spousta dětí z jiných tříd i jiných škol. Stala se z nás 3.C. A než jsme se nadáli, byla tady 5. třída, kde jsme se zase rozloučili s některými spolužáky, kteří odcházeli na gymnázium.

Na druhém stupni se spousta věcí změnila, zvykali jsme si na nové učitele i na to, že se musíme více učit a připravovat do hodin. Nepatřili jsme k hodným a ukázněným třídám, takže si s námi paní učitelky vytrpěly svoje. Přestože jsme nebyli nejlepší kolektiv, na různých výletech, školách v přírodě či na lyžáku jsme si to vždy báječně užili.

Čas šel dál a my se každý rok už od 1. září těšili na prázdniny. Ale když jsme přišli do deváté třídy, vše se změnilo. Všichni jsme si uvědomili, že nebude snadné rozloučit se s lidmi, které známe 6 nebo dokonce 9 let. V prvním pololetí devítky se všichni ještě snažili co nejvíce si zlepšit známky. Potom přišlo to nelehké rozhodnutí, kde strávíme další 4 roky našeho života. Slovo přijímačky se skloňovalo ve všech pádech. Někteří byli nakonec přijati bez přijímaček a těm ostatním se dostalo dobré přípravy od učitelů.

Poté nám zbývalo už jen málo společných dní, a tak jsme si je chtěli náležitě užít. Za těch šest let jsme se stmelili a přestože mezi námi občas byly rozepře, měli jsme se v podstatě rádi. Užili jsme si spolu spoustu legrace a doufám, že se spolu všichni znovu setkáme.

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem učitelům, kteří nás tak dobře připravili na přijímací zkoušky, a také jim velice děkujeme za to, že si z této školy odnášíme tolik vědomostí. Ale především patří poděkování naší paní třídní učitelce Miroslavě Raškové, která se nám vždy snažila pomoci, i když jsme to občas brali spíše jako trest. A i když jsme jí způsobili leckdy dost problémů, vydržela to s námi a snad nás měla i trochu ráda.

Chtěli bychom se s Vámi rozloučit. Měli jsme se zde dobře a nikdy na ty společné roky nezapomeneme.

Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám krásné prázdniny a mnoho úspěchu v dalším školním roce.

5. Loučení s devátou třídou a konec školního roku

Vážený pane řediteli, učitelé a žáci,

dnes, 30. června, tu máme sice obyčejný den, ale pro všechny žáky je přece jen něčím mimořádný. Jde o poslední vyučovací den v tomto školním roce a pro nás deváťáky dokonce o poslední den na základní škole vůbec.

Každý rok jsme se jako ostatní žáci těšili na konec roku i na nastávající prázdniny, avšak tento rok víme, že tomu tak je naposledy. Dnes se musíme po devíti letech rozloučit a ukončit náš "společný život" a začít nový na středních školách. Ode dneška budeme moci na základní školu už jen vzpomínat - na nabytá kamarádství, společné průšvihy, spolupráci s ostatními, zbytečné hádky, ale i na učitele. Na to, jak jsme na Vás vyučující pořád jenom nadávali a divili se, cože to po nás všechno chcete. Ovšem většině z nás snad brzy dojde, že jste to s námi mysleli dobře a že jste nás chtěli pouze něčemu naučit. Byla to od vás příprava na střední školy a na náš budoucí život.

Nejtěžší bude se rozloučit s kamarády, s nimiž jsme chodili devět let do třídy. Doufám, že se budeme scházet i nadále a jednou za čas zavzpomínáme na staré dobré časy.

Za nás všechny Vám přeji krásné prázdniny, mnoho pohody, sluníčka a zážitků.
Děkujeme za vše!

1_Slohové styly a postupy_24.pptx (450330)

1_Užití přímé řeči_29.pptx (89025)

STRUKTUROVANÝ ŽIVOTOPIS

https://www.strukturovany-zivotopis.cz/

Jak napsat životopis, který zaujme

Životopis je vaší první vizitkou. Zaměstnavatel si podle něho udělá první představu a rozhodne se, zda vás pozve na pohovor.
Existuje proto několik základních pravidel, jak psát životopis a průvodní dopis. V tomto článku diskutujeme, jak se píše strukturovaný životopis v češtině.

Základní pravidla životopisu

1. Vytvořte si samostaný životopis pro každý typ zaměstnání nebo pozici (například když se hlasíte na dvě pozice „HR konzultant“ a „Asistentka auditora“).
2. Projděte si webové stránky svého potenciálního zaměstnavatele a seznamte se s činností firmy. Uzpůsobte svůj životopis tak, aby byl přesně vytvořený pro danou pozici.
3. Ze životopisu musí být jasné, že chcete přesně tuhle práci. Pokud je to možné, vysvětlete také, proč jste si vybrali zrovna tohoto zaměstnavatele.
4. Životopis by měl mít jasnou strukturu, přehlednou úpravu a délku přiměřenou zkušenostem – pro absolventa školy to jsou dvě, maximálně 3 stránky. Pro zkušenějšího člověka pak o stránku více.
5. Klíčové body a fakta zvýrazněte. Neuvádějte informace, které nejsou pro danou pozici relevatní, případně jim věnujte pouze velice málo místa.
6. Zkontrolujte několikrát, zda text neobsahuje pravopisné chyby.
7. Neuvádějte do životopisu ani do průvodního dopisu očekávanou výši platu, pokud k tomu nejste přímo vyzváni.
8. Vždy uvádějte pouze pravdu. Zbytečně si nevymýšlejte, ale nebojte se nabídnout, co umíte. Nehledejte správnou odpověd na klasické otázky “proč chci pracovat u této firmy” nebo “proč mě zajímá tato pozice”, protože ta neexistuje.
9. Pište stručně a vystižně.
10. Životopis má pouze zařídit pohovor a ne rovnou sehnat zaměstnání. Nesnažte se do něj proto nacpat úplně všechno.

Náležitosti průvodního dopisu (emailu)

Z průvodního dopisu musí být jasné:

• Komu životopis posíláte
• Na jakou pozici se hlásíte
• Proč vás zajímá zrovna tato pozice

Dále by se v něm měl objevit i stručný popis nejzajímavějších bodů ze životopisu a slušná žádost o osobní setkání.

Náležitosti životopisu

Jméno a příjmení

• Adresa a telefonický/e-mailový kontakt
• Rodinný stav

Vzdělání

• Začněte od současného (nejaktuálnějšího) ke staršímu
• Datum zahájení a ukončení studia (případně datum dokončení)
• Použijte oficiální název školy, studijního programu/oboru, případně předmětů
• Pokud to není zřejmé, uveďt i název získané kvalifikace

Současné a předchozí zaměstnání

• Začněte od současného (nejaktuálnějšího) ke staršímu
• Datum zahájení a ukončení
• Použijte správný název zaměstnavatele a pozice
• Popište stručně klíčovou náplň pozice, odpovědnost a hlavní úspěchy

Jazykové dovednosti

• Rozdělte znalosti na písemné a ústní
• Vyhýbejte se použití slov “aktivně” a “pasivně”, raději je nahraďte “začátečník”, “pokročilý”, “rodilý mluvčí” nebo “základní”, “dobrá”, “vynikající” znalost.

Počítačové dovednosti

• Vyjmenujte software, se kterým máte zkušenosti – popište znalost jako “základní”, “dobrá”, “vynikající” nebo uveďte délku aktivního používání (např. 2 roky).

Zkušenosti a dovednosti

• Řidičský průkaz
• Přehled praxí, kurzů, schopností, publikovaných vědeckých prací atd. Můžete zde stručně zmínit i zájmy a úspěchy v relevatních soutěžích.
• Součástí životopisu mohou být i přílohy s fotokopiemi absolvovaných kurzů, certifikátů, vysvědčení apod.

Datum

• Pokud životopis zasíláte poštou, nezapomeňte také na vlastnoruční podpis.