MLUVNICE

AKTUÁLNĚ: Rozvíjející větné členy

PŘÍKLAD JAZYKOVÉHO ROZBORU:

Věta:  Z kopce je krásný výhled do našeho kraje.

Úkoly: 1) Nad každé slovo nadepiš číslo slovního druhu.

           2) Urči vzory podstatných jmen.

           3) Se kterým pádem se pojí předložka z?

           4) Vyhledej přídavné jméno a urči jeho mluvnické kategorie ( PÁD, ČÍSLO, ROD, DRUH, VZOR)

           5) Urči pád a druh zájmena.

           6) Proč píšeme ve slově výhled y?

           7) Vytvoř 3 slova příbuzná ke slovu výhled.

           8) Rozviň slovo kopec vhodným přídavným jménem.

           9) Převeď větu do budoucího času.

          10) Převeď první podstatné jméno do množného čísla.

Slovesa

rysava.websnadno.cz/ceskyjazyk_5.roc/slovesny_zpusob1.htm

pentcestina.ic.cz/index.php?sec=ling&inc=skola&obor=ling&akce=uc&year=2&lect=3

Číslovky

Druhy číslovek:  určité a neurčité

další dělení:

ZÁKLADNÍ

Číslovky základní  vyjadřují počet.

Ptáme se na ně KOLIK?

Jedna, dva, tři, sto, osm, deset, padesát šest.

    Přines jeden chleba a šest rohlíků.

    Na hřišti si hraje dvanáct dětí.

    KOLIK rohlíků? KOLIK chleba? KOLIK dětí?

ŘADOVÉ

Číslovky řadové označují počet.

Ptáme se na ně KOLIKÁTÝ?

Pátý, několikátý, první, třetí, stý.

   Byl jsem šestý v řadě.

     Závodník doběhl první ze všech.

KOLIKÁTÝ v řadě? KOLIKÁTÝ doběhl?

DRUHOVÉ

Číslovky druhové vyjadřují množství druhů.

Ptáme se na ně KOLIKERÝ?

Dvojí, trojí, několikerý.

Učitel nesmí mít dvojí metr na žáky.

KOLIKERÝ metr?

NÁSOBNÉ

Číslovky násobné vyjadřují, kolikrát se něco znásobilo.

Ptáme se na ně KOLIKRÁT?

Pětkrát, desetkrát, šestkrát, jedenkrát.

Už jsem to říkal stokrát. Už to několikrát zkusil.

KOLIKRÁT to říkal? KOLIKRÁT to zkusil?

ZÁJMENA

Zájmena jsou jeden z nejstarších slovních druhů. Jsou zvláštní tím, že nic nepojmenovávají a nemají věcný obsah, ale odkazují k jiným slovům v textu.
Rozeznáváme několik druhů zájmen:

• osobní ( já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratné zájmeno si,se)
• přivlastňovací(můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj) 
• ukazovací  (ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám)
• tázací (kdo?, co?, jaký?, který?, čí?)
• vztažná ( kdo, co, jaký, který, čí, jenž)
• neurčitá ( někdo, nějaký, některý, lecco, něčí, něco,všichni, každý)
• záporná (nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný)

V češtině se zájmena dělí také na bezrodá (neurčují rod - já, ty, se) a rodová. Skloňování zájmen v češtině je poměrně komplikované, některá se skloňují jako přídavná jména, jiná mají vlastní skloňování několika různých vzorů.

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

https://www.mojecestina.cz/gramatika/pridavna-jmena

Vzory přídavných jmen

• mladý – tvrdý vzor
• jarní – měkký vzor
• otcův – přivlastňovací mužský
• matčin – přivlastňovací ženský

Tvrdé skloňování

Měkké skloňování

Přivlastňovací přídavná jména

Přivlastňovací přídavná jména se tvoří od životných podstatných jmen (mužského a ženského rodu) v jednotném čísle:

Stupňování přídavných jmen:

2. stupeň se tvoří příponami -ejší, -ější, -ší, -í.
3.stupeň se tvoří z druhého stupně předponou nej-.

přípona -í: tvoření 2.st. adjektiv zakončených na -ký: hezký - hezčí, měkký - měkčí (k se měkčí v č)
přípona -ší: některé souhlásky se před ní mění:
ch>š: tichý - tišší
h>ž: drahý - dražší
z>ž: úzký - užší
s>š: vysoký - vyšší
d>z (někdy): snadný - snazší
přípona -ejší (-ější): mění se před ní souhlásky a souhláskové skupiny:
sk>šť: lidský - lidštější
ck>čť: charakteristický - charakterističtější
k>č: křepký - křepčejší
h>ž: strohý - strožejší