Historie
Záhadný národ, který se z čista jasna objevuje v šeru raného středověku na východní hranici tehdy známé Evropy, se jako blesk řítí v sedlech koní na západ a drtí vše, co mu přijde do cesty. Rychlost a úspěchy jeho expanze jsou nepředstavitelné - během krátké doby obsazuje území o rozloze keltského impéria v dobách největšího rozkvětu. Slovanskou řečí se mluví od Donu na východě po německé pláně na západě, od břehů Severního moře až po Peloponés.
PRVNÍ ZMÍNKY
Když v polovině 9. století překládá zeměpisec Muhammad, syn Músá al-Chvárizm, do arabštiny Klaudia Ptolemaia, nazývá někdejší Velkou Germánii zemí Slovanů, lingua slavica. Všichni Slované tehdy ještě hovořili stejnou řečí. Slované jako národnost jsou původu indoevropského, stejně jako Keltové, Římané a Germáni. Podle některých...
Komenského autentická podoba není dobře známa
Možná překvapí, že Komenského autentická podoba není dobře známa. Dochovala se jediná Hollarova rytina; jiné často přetiskované reprodukce se podle...
Labyrint světa a ráj srdce
Kresba města z rukopisu Labyrintu z roku 1623
Titulní strana prvního vydání Labyrint Swěta a Lusthauz Srdce, které vyšlo roku...
Hlavní pedagogické názory
Vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat.
Výchova dítěte má...
Orbis Pictus, dílo významného představitele barokní literatury, Jana Amose Komenského, vznikalo v letech 1650-1654. V životě Komenského je toto období označováno jako potocké a vyznačuje se...
KLASICISMUS.ppt (2,5 MB)
Klasicismus, osvícenství, preromantismus
Klasicismus - umělecký směr vznikl ve Francii v 17. století na královském dvoře „krále slunce“ Ludvíka XIV.,...
Na mých stránkách najdete něco z toho, co mne zajímá a baví.
Část je určena mým žákům a jejich rodičům k informacím o aktuálním dění ve výuce českého jazyka.
Část je určena zahraničním návštěvám k informacím o České republice.
Přeji příjemné listování!
Vážení návštěvníci, vzhledem k velké...
Odívání
Oděv byl ve všech historických dobách projevem kultury národa, jeho smýšlení jako symbol postavení jednotlivce ve společnosti. S postupnou společenskou diferenciací přibývali nové formy a druhy oděvů jak je známe z historických pramenů. Celý historický vývoj oblékání je nerozlučně spjatý s módou, která byla ustavičně motivovaná společenskými událostmi, přirozenou touhou po změně a hledání kritérií na určení dobového ideálu krásy.
V každé historické epoše se uplatňoval styl odívání, který zahrnoval nové prvky a oděvní linie typické pro jednotlivá historická období.
Pro gotickou krásku byla typická esovitě prohnutá linie postavy řešená ve vertikále. Prohnutí těla a zdůraznění břicha vycházelo z přirozeného pohledu na těhotenství ženy.
Renesanční móda se nejvíce přiblížila přirozeným proporcím těla a dekorativností v drahocenných materiálech.
Vrcholem stylizace oděvní linie byla španělská móda 16. - 17. století, která sešněrovala trup na neuvěřitelně úzký...
Typické pro evropskou módu 14. a 15.století byl střih, a to jeho nespočetné variace, mnohotvarost a kvalita.[5] V tomto období se také objevuje nový druh zapínání. Dosud se používalo šněrování, ale nyní se objevil nový vynález – zapínání na knoflíky a knoflíkové dírky. Ženský oděv 14. století, podobně jako mužský, měl zdůrazňovat tvar postavy.[6] Základem byla spodní tunika s úzkými rukávy a svrchní tunika ve více střihových variantách, známý pod názvem bliaud.[7] Sukně přiléhala těsně k tělu, rukávy měly obvykle ozdobné cípy, pachy.[8] Průramky, výstřih a okraj sukně býval lemován kožešinou.[8] Významným doplňkem šatů byl opasek. V první polovině 14. století mohl být úzký a dlouhý, v druhé polovině 14. století byl pro snížení polohy sukně kratší, silnější a těžší a ležel vždy na bocích.
Nepostradatelným aspektem ženské módy byla úprava vlasů. Svobodné dívky nosily vlasy stále rozpuštěné, ozdobené čelenkami z pásků látky, honosnějšími portami zdobenými kovovými nášivkami a pro...
Složitá politická, hospodářská i náboženská situace 15. a 16. století se odrazila i v renesanční kultuře, estetickém cítění a výtvarném umění.
Renesanční oděv v Itálii
Lucrezia Panciatichi, žena žijící v 16. století ve Florencii
V bohatých městských státech severní Itálie renesance vznikla a s ní i naprosto nové zvyky v oblékání. Města Miláno a Florencie nejvíce ovlivňovaly zaalpské země, zatímco v Benátkách a Janově, střediska zámořského obchodu, je znát vliv orientu. Typickým prvkem odívání byl ideál harmonie.[10] Mužský oděv se v podstatě nelišil od oděvu z...
Baroko
Typický barokní oblý výstřih, úzký pas, bohatá sukně a perlový náhrdelník a náušnice, Madame de Montespan, milenka Ludvíka XIV.
Baroko vzniklo jako ostrý kontrast renesance. Umělecká díla, stavby a samozřejmě móda měly působit na lidské city a ohromovat svou velkolepostí, bohatostí a nádherou. Postupem času se šlechta snažila co nejvíce napodobovat francouzskou módu po vzoru Ludvíka XIV.[25] V ženském oděvu byl stále více oblíbený oválný výstřih, který odhaloval poprsí, ramena a šíji. Jednoduchá spodní košile měla hladké rukávy, nejčastěji byla červená. Důležitým prvkem oblečení byl korzet vyztužovaný velrybími kosticemi, v extrémních případech i kovem. Stahoval především pas a zdůrazňoval poprsí.[26] Svrchní bílá košile měla oválný nebo čtvercový výstřih. Rukávy z hedvábných tkanin se postupně zkracovaly, až na konci 17. století odhalovaly celé předloktí. Nosily se ve více variacích, od hladkých ozdobených jen stužkami až po rukávy zakončené několika řadami...
1.1 Nevidět v módě jen módu…
Spolu s devatenáctim stoletím přišlo i výraznější zjednodušení oděvu. Světovou scénu změnila francouzská revoluce, která ze stolu smetla veškeré barokní přežitky. A se změnami politickými došlo zároveň i ke změnám v odívání. Zmizelo vše, co připomínalo právě svržený vládní systém včetně paruk a krinolín. Klasicismus, empír a poté i romantismus přinesli úplně nový způsob myšlení a také novou oděvní siluetu. Tyto změny se samozřejmě projevily nejen v běžné každodenní módě, ale i na dámském jezdeckém úboru. Ten opustil nákladné, zdobné kreace a stále silněji patrný v něm byl vliv pánských prvků. Zejména v podobě svrchního ošacení - kabátců a kabátů. Těsně přiléhavé kabátky žen věrně kopírovaly podobu mužských fraků a „Spencerů“. Nosily se i žakety, carriky s řadou límců a vlněné tweedy. Nejvýznamnějším pláštěm pro obě pohlaví se však stal redingot. Překvapivě nemůžeme jeho původ hledat ve Francii, jak je u módních novinek většinou zvykem. Pocházel z...
Umělecký styl, který se objevil v 19. století.
Ženská móda
Ženy nosily rozevláté sukně ve tvaru kužele. Pod sukněmi bývalo mnoho spodniček. Šaty se vyznačovaly úzkým pasem se sepnutým korzetem. Aby byl pás ještě hubenější, tak byl oděv v ramenou více rozšířený. Často nosily velké klobouky zdobené umělým ovocem nebo květinami. Vlasy byly často složité a sepnuté. Na plesy nosily hedvábné dlouhé rukavičky, šály a vějíře.
Mužská móda
Muži nosili frakový kabát, který měl pestré a syté barvy. Pod kabátem mívali kostkované vesty. Kalhoty byly dlouhé a především jiné barvy než kabát. V zimě si oblékali dlouhé pláště s několika límci. Těmto kabátům se říkalo carriky. Ke kabátu nosili špacírku (hůlku) s cylindrem na hlavě. Jejich mužnost podtrhoval knír a postranní licousy.
SECESE
neboli „La Belle Epoque“, česky krásná epocha, je období 90. let 19. století. Na rozdíl od zdobných šatů z minulé doby, je pro secesi typická jednoduchost a čisté linie.
Šaty byly stále dvojdílné, avšak kabátek byl redukovány jen na živůtek. Štíhlý pas kontrastoval se širokými a nabíranými rukávy, které byly vysoko vsazovány. Sukně měla zvonový tvar a rozšiřovaly ji klíny a obruby. Novým trendem se staly košilové šaty. Přímo na těle se nosila košilka, se stahovacím výstřihem, přes ni se oblékal korzet a živůtek. Ten byl buď jednoduchý bez rukávů, pokud je...
Dvacátá léta jsou typická trendem pohodlnosti. Dochází ke zkracování sukní, od prvního modelu nesmrtelné Coco Chanel v roce 1916, který představovaly šaty bez kanýrů s délkou sukně do půl lýtek, po modely se sukní ke kolenům. Nezkracovaly se ovšem jen sukně, ale novým trendem se staly...
Šaty se sníženým pasem a délka ke kolenům jsou již passé, sukně se opět prodlužují až k zemi a pas se vrací na své místo. Silueta je ještě štíhlejší a protáhlá, k čemuž mohou dopomoci i dlouhé upnuté rukávy. Extravagantní chování se umírňuje. Atmosféra ani přílišnou radost nedovoluje. A...